ROK 2011

 

PLAVÁNÍ

Ve čtvrtek 29.12.2011 jsme se sešli ve
14 hodin na plavečáku, abychom si po svátcích rozhýbali svá tělíčka. Moc nás
nepřišlo, ale přesto jsme si užili legrandy. Smočit své tělínko přišel Krtek,
Koumák, Pinqui, Vojta, Skřítek, Dorka, Barborka, Kačka Št., Žabka, Nelinka,
Anežka, Veverka,

Píšťalka a Dany. Zahráli jsme si ve vodě různé hry jako
na potápku, vorvaně, zaplavali jsme si a nakonec zaskákali do vody šipky, kufr,
točky apod. až z toho Veverce zalehlo v uchu. Ani jsme se nenadáli a najednou
byl čas „odplutí“. Vůbec  se nám nechtělo z vody, ale slíbili jsme si, že co
nevidět půjdeme zase.  Fotky budou.                

Zapsala
Veverka

 

 

BETLÉMSKÉ SVĚTÝLKO

Členové oddílu Jitřenka a oddílu Niobara rozdávali dne 23.12
a 24.12.2011 Betlémské světýlko u hřbitova na ulici Pražská. Toto světýlko
vyzvedl Dany s Cácorkou v sobotu dne 17.12.2011 v dopoledních
hodinách na vlakovém nádraží, když přes naše město projížděl vlak, kterým
cestovali „poslové“ s Betlémským světýlkem. Jako každoročně jsme u
Betlémského světýlka současně nabízeli své výrobky, které jsme vlastnoručně
vyrobili. Za tyto výrobky jsme obdrželi penízky na zakoupení granulí do psího
útulku, kam pravidelně každý rok na Nový rok chodíme a s pejsky si povídáme. Pro
Betlémské světýlko si přišlo letos hodně lidiček, což nás moc těší.
Zapsala Veverka

Vánoční besídka

V sobotu dne 17.12.2011 jsme
se sešli po obídku v nové klubovně na vánoční besídce. Klubovnu vánočně
vyzdobili členové oddílu Jitřenka a Niobara nejen vánočními motivy, ale také
svými výrobky. Téměř každý přinesl jako vstupné upečená vánoční cukrátka.
Veverka obstarala pití a slané dobrůtky, hlavně oříšky. Besídka začala jako
každoročně vánočními zvyky, které předváděli skauti a skautky. Pak jsme si
zazpívali koledy a hrály hry a soutěže. Jelikož nás bylo hodně přítomných,
přesunuli jsme se do tělocvičny. Nejvíce jsme se pobavili u taneční soutěže
s nafouknutými balónky, přetahované a „ručního fotbalu“ v kruhu. Čas
utíkal neúprosně rychle a brzo nastala 15 hodina a u stromečku zazvonil
Ježíšek. Všechna mládež netrpělivě čekala, zda-li bude mít pod stromečkem
nějaký malý dáreček. Myslím si, že každý měl radost z dárečku a jsem moc
ráda, že se vánoční besídky, her a soutěží účastnili nejenom členové skautských
oddílů, ale i jejich sourozenci, rodiče a příbuzní.

Zapsala Veverka

 

 

Harrachov

Dne 2.12.2011 jsme jako každý rok vyrazili na víkendovou výpravu do našich krásných hor Krkonoš do Harrachova za Krakonošem. Přestože jsme věděli, že tam není po sněhu ani památky, tak jsme se všichni těšili.  Výpravy se zúčastnilo 23 členů naší skautské mládeže  a jejich vedoucí. Když jsme k večeru dojeli na chalupu Erwina Junkera, ubytovali jsme se na pokojích, sbaštili trošku svých zásob od maminek, hráli hry a navštívil nás bručoun Trautenberk a veselá Ančí. Druhý den po snídani jsme vyrazili na Mumlavské vodopády a po cestě jsme navštívili muzeum „Šindelka“, ve kterém jsme shlédli video, jak se vyrábí šindele a poznávali jsme zvířátka, která žijí v Krokonoších. Poté jsme absolvovali liščí stezku a došli k Mumlavským vodopádům. Cestu jsme našli podle skautských značek, které nám připravoval Martin s Kačkou a Honzou. Když jsme po výletě přišli do chalupy, Dany tam již uvařil dobrou polévku s krutóny. Po poledním klidu jsme vyšli na výpravu na Ručičky, kam jsme ale nedošli,
protože jsme po cestě hráli několikrát hru na pašeráky. Moc se nám líbila a jelikož se brzo stmívalo, vrátili jsme se do chalupy. Tam se na nás přišel podívat Kuba s Ančí a řekl nám, že máme namalovat vánoční přání a večer ho odnést ke Krakonošovi. Malovali jsme, hráli hry a soutěže a k véče jsme dostali dobrý bramborový guláš ala Trautenberk. Večer za tmy jsme vyrazili při svíčkách za Krakonošem. Jelikož akorát nasněžilo, tak se nám to pěkně klouzalo, ale všichni jsme jednotlivě ke Krakonošovi došli, předali přáníčko a zpět jsme upalovali do chalupy. Před spaním nám přišel dát Krakonoš dobrou noc. Druhý den ráno  pršelo, a tak jsme hráli přebor v pexesu a k obídku jsme si bříško naplnili špagety s omáčkou.
Chalupu jsme poklidili a po obídku vyrazili na Mělník.

Zapsala Veverka

 

Tábor

Letošní tábor se konal jako převážná většina táborů prvních 15 dnů v červenci.  Přestože místo tábořiště bylo daleko od Mělníka, tak bylo moc krásné a útulné. Široký potok pod tábořištěm dával tomuto místu punc nedotknutelné přírody. Celotáborové hry se nesly v duchu žití galských bojovníků ve vesnici Ličovinium a jejich boje  s Římany. Nemalou úlohu zde sehrál Asterix (Dany) – válečník všemi mastmi mazaný, Obelix (Martin S.) – nerozlučný přítel Asterixe, milující divočáky, Panoramix (Veverka) – ctihodný vesnický druid, který svým srpem osekává ze stromů jmelí a vaří kouzelné lektvary, které mají nadlidskou sílu, Trubadix (Milan) – bard, který se pokládá za geniálního, všichni ostatní ho pokládají za nemožného, protože falešně zpívá a ostatní skřítci a víly. Všichni zúčastnění se během celého tábora podíleli z části na jeho výstavbě, provozu a bourání, při službách v kuchyni a při nočních hlídkách, kdy ve dvojicích hlídali tábor. Mladší členové, tj. světlušky a vlčata byly rozděleny do 5 družin a starší, tj. skauti a skautky soutěžily ve 3 družinách. Družiny proti sobě bojovaly v různých soutěžích, nejraději ale soutěžily ve vodě v potoce. Také se ve vesničce Ličovinium konaly olympijské hry. Slavnostní oheň zapaloval Suši a po celý den se plnily olympijské zdatnosti pod vyvěšenou olympijskou vlajkou. Skauti a skautky na dva dny také opustily tábor a vydaly se na výpravu pod stany. Dva týdny utekly jako voda a už tu byl závěr bojů galských bojovníků proti Římanům. Bojovníci museli absolvovat poslední cestu mezi skřítkami, kde museli plnit různé úkoly a odpoledne šli hledat poklad. K večeru se konala hostina a bylo vyhlašování nejlepších družin galských bojovníků. Večer jsme ukončili žití v galské vesničce Ličovinium u táboráku. Tábor se vydařil a my se těšíme již na další.

Zapsala Veverka

Po liščí stopě v ZOO Ústí nad Labem 2011

Pomalu už se stává naší klubovou tradicí, účast na akci PO LIŠČÍ STOPĚ pořádanou ústeckými skauty z 1. střediska Bílý javor, které se mohou zúčastnit nejen vlčata a světlušky, ale i všichni dětští návštěvníci.  V sobotu 14. května 2011 jsme se sešli brzy ráno, už v 7:30 hod. na vlakovém nádraží v Mělníku, odkud jsme vlakem vyrazili do ZOO v Ústí nad Labem. Cesta nám ubíhala velmi rychle, neb jsme se moc těšili na zvířátka a slunko na obloze slibovalo krásné počasí. Z nádraží jsme pak pomalu pěšky ťapkali přes půl města do ZOO. Lehce před desátou hodinou dopolední jsme se už za branou ZOO zaregistrovali k soutěžnímu klání. Každé děcko (i náš jeden vedoucí) dostal průvodku s mapkou jednotlivých stanovišť. Veverka nás rozdělila do skupinek a dala nám na hlídání jednoho z dospěláků.   Po celém  areálu ZOO byla připravena soutěžní stanoviště s různými úkoly zaměřenými na fyzickou zdatnost, vědomosti, obratnost, postřeh, šikovnost, zkrátka vše, co má znát každý správný skaut. Kousek od vchodu před první soutěžní disciplínou jsme mohli shlédnout  lachtana Moritze při svém znovuobnoveném cvičení pro návštěvníky ZOO, kde jsme si trochu odpočinuli a přitom sváču z domova snědli. Potom jsme vyrazili plnit různé úkoly, za které jsme do průvodky dostávali razítko. Poznávali jsme stopy zvířat, procvičili mrštnost, museli jsme poskládat obrázky, poskakovat na míčku, cvrnkat kuličkami, slalom na koloběžce s jízdou i po zpátku, procvičili jsme si svojí stabilitu, když jsme museli projít po kladině, těžítky jsme se trefovali do otvorů, určovali místa, kde žijí zvířátka, a podobné úkoly. Mezi jednotlivými stanovišti jsme si prohlíželi zvířátka a dokonce s některými se pomazlili. Ve 14:00 hod. jsme se všichni sešli v cíli, kde jsme po odevzdání průvodek dle nasbíraných razítek obdrželi upomínkové předměty a nášivky. Pod slunečníky jsme dobaštili zbytky jídla z domova, někdo si nakoupil i nějaké mlsky a upomínkové drobnosti. Ti, kteří ještě nebyli unaveni si zaskákali na skákacím hradě. Všem se výlet líbil a já doufám, že příští rok se opět sejdeme v hojném počtu tak, jako letos.

ČARODĚJNICE

V pátek dne 29.4.2011 se uskutečnil rej čarodějů a čarodějnic u „kluboletovny“. Čarodějka Veverka byla překvapená, kolik krásných čarodějů a čarodějek má vedle sebe. Někteří si přinesli ručně vyrobené čarodějky, které zůstanou v klubovně na výstavě. Na úvod si všichni vyzkoušeli zaklínadla, pak byl tanec na koštěti nebo s koštětem a když se nebe zatáhlo do skoro úplné tmy, v mžiku si šli odvážní čarodějové a čarodějky opékat buřtíky. Nebe na nás poslalo pár kapek vody, ale nám to nevadilo. Nebojácní čarodějové a čarodějky zápasili z jedovatým pavoukem, pak když se z nás stali slepci, trefovali jsme se po zvuku do „čarokukaček“. Čarodějný podvečer se pomalu blížil ke konci a všichni zúčastnění čarodějničky a čarodějové odlétali do svých domovů. Poslední letovou dráhu opouštěl čaroděj Dany a čarodějka Veverka ve 21:30 hod.

 

VÝPRAVA CHKO KOKOŘÍN

Tak jako každý rok, tak i letos jsme na jaře vyrazili na výpravu do Chráněné krajinné oblasti Kokořín. Jelikož už je nás v obou oddílech dost členů, byla na tuto výpravu určena družina světlušek a vlčat. Jelo nás hodně – 20 mladších členů a vedoucí Dany a Veverka a skaut Čiko. Když jsme v pátek k večeru přijeli na „třináctku“, ubytovali jsme se, najedli a zahráli nějaké hry. Pak nám Dany vyprávěl pohádku u Vydrýskovi. V sobotu jsme po snídani vyrazili na Hradsko, kde jsme po cestě hráli plno her. Dany s Martinem a Čikem nám připravili skautské značky z přírodnin, po kterých jsme měli dojít na určité místo a najít je v lese. Ale jak jsme běželi a hledali je, tak jsme nějaké občas rozšlapali a zabloudili jsme. Najednou Veverka uslyšela hvízdání a tak jsme se obrátili a šli po zvuku. Přestože to bylo do velkého krpálu, vyšli jsme ho a ocitli na mýtině, kde jsme museli najít Martina a Čika. To se také po chvíli podařilo. Na oběd jsme dorazili do našeho obydlí, kde nám Veverka s Danym uvařila špagety ala Danynos. Všichni jsme se napucli a odpočívali. Po poledním klidu jsme vyrazili opět do přírody na Pokličky. Dany po cestě na dřevěné holi vyřezal svojí podobiznu a zase jsme po cestě hráli různé hry a soutěže. Když jsme dorazili k večeru domů, snědli jsme polévečku a šli opékat buřty. Přitom jsme si zazpívali a hráli na tichou poštu. Za tmy jsme se vrátili dovnitř a hráli různé hry. Dany nezklamal a pokračoval v pohádce o Vydrýskovi. Znavení celodenní činností jsme brzo usnuli. V neděli ráno nám Jambo odvezl baťůžky, tak se nám na Kaninu šlo zlehka. Výprava se nám líbila, celý víkend svítilo sluníčko a byla zábava. Těšíme se na další.

Zapsala Veverka

SVOJSÍKŮV ZÁVOD

Dne 12.3.2011 jsme se zúčastnili skautských závodů v Libiši. Na místo závodů jsme přijeli auty. Nebylo nás moc závodníků Drobek, Liška, Dorka (světluška), Jaxon, Vojáček, Koumák (vlče), Lexa, Pingui a Cácorka se zlomenou nohou (nesoutěžila).  Aby mohly skautky utvořit družinu a závodit, musel se k nim přidat i Jaxon. Soutěžilo se např. v těchto disciplínách –  znalost přírody, luštění šifer, zdolání obtížnosti na lanech, orientace, dělení odpadů, 1.pomoc, vyplňování dokladů, živé obrazy, detektivka, hledání informací v jízdním řádu a telefonním seznamu, atd. Dany byl na stanovišti „znalost přírody“, kde jsme museli poznat okolní stromy, podle obrázků a zvuků poznat zvířata a vědět názvy vybraných květin. Veverka byla na stanovišti „byrokracie“, tzn. vyplňování různých dokladů jako např. přihlášky do oddílu, přihlášky na střední školu, žádosti o vydání občanského průkazu,… Na zdolání celého závodu jsme měli 4,5 hodiny, které byly dostatečné, protože např. na stanovišti u Veverky jsme se mohli na kládách stromů občerstvit. Nejvíc se nám líbila disciplína, ve které jsme museli zdolávat určité obtížnosti na lanech. Družina skautek skončila na 5.místě s počtem 167 bodů a družina skautů skončila také na 5.místě s počtem 187 bodů s tím, že skauti opomněli současně v cíli předložit výsledky z detektivky, a tudíž měli za tuto disciplínu 0 bodů. Chybami se člověk učí, tak si snad všichni vezmou do podvědomí, v jaké disciplíně byli slabší a budou se tudíž dále zdokonalovat ve svých znalostech.

Zapsala Veverka

Návštěva do psího útulku

První den v roce 2011 jsme jako každoročně navštívili
útulek pejsků v Mělníku. Bylo nás celkem 17 lidiček. Pejskům jsme přinesli
15 kg pytel granulí a každý měl nějaké piškotky, které jsme jim mohli do kotců
házet. Koumák opět nezklamal a nechal nám na klice u klubovny balíček psích
dobrůtek, protože se nemohl zúčastnit. Pejsků nám bylo líto, bylo jich
v útulku víc než dost, Každý by si tam určitě nějakého vybral.
Zapsala Veverka