POZOR POZOR POZOR

Vážení rodiče, vlčáci. 
S velikou lítostí Vám sdělujeme, že poslední výprava tj. 10.8.2020 (PO), se z personálních důvodů odvolává. Koumák

Výprava vlčat na Kokořín

Vážení rodiče, vlčáci,
zveme Vás na poslední výpravu tohoto letního setkávání. Tato poslední výprava nás čeká v pátek. Sejdeme se jako obvykle na středisku, kde se přivítáme a odejdeme na autobusové nádraží Mělník. Z nádraží odjedeme autobusem do obce Truskavna. Po vystoupení z autobusu prozkoumáme krásný Šemanovický důl, ve kterém nalezneme několik starých jeskyních bytů, jako je například známá Rozbořenka. Trasa to nebude nijak náročná.
Při této poslední výpravě vyhodnotíme náš družinový rok, projdeme si vše, co jsme během roku probrali a povíme si, co nás bude čekat v dalším skautském roce na družinách. Z Jestřebic se přepravíme linkovým autobusem zpátky na Mělník a po předání rodičům, dáme dětem do Září na krátký čas pauzu.

Kdy, kde a jak:
Sraz: na středisku 7.8.2020 v 8:00

ukončení : Autobusové nádraží Mělník 7.8.2020 v 17:00
S sebou: vše potřebné z bodu 4 z desatera + vlčáckého nováčka, nebo cestičky (pro starší vlčáky).
Na tuto poslední akci se těší opět Koumák a Jarda. 

POZOR POZOR POZOR

PLÁNOVANÁ VÝPRAVA SVĚTLUŠEK NA DNY 6.-7.8.2020 SE BOHUŽEL Z PRACOVNÍCH DŮVODŮ ODKLÁDÁ. Veverka

Přespání vlčat v klubovně

A máme za sebou i předposlední akci a dvoudenku zároveň. Před sebou máme už jen poslední výpravu. Na této akci, která se konala dne 1.8.-2.8.2020 a které se zúčastnili za dospěláky Koumák, Jára, Klubko a z dětí Dan, Jára a Tomáš, jsme prozkoumali opět kus Kokořínska, do kterého jsme se vypravili z obce Medonosy. Trasa byla nenáročná. Ušli jsme na ní sice 10 kilometrů, ale šli jsme po široké rovinaté cestě. Při teplotě, která nás celý den provázela, jsme dosti odpočívali, ale i tak jsme se na autobus zpátky dostali dříve, než jsme plánovali. Při cestě jsme si vyzkoušeli rozluštit tajenku, do které se pustili i ostatní vedoucí. Tajenka nepatřila mezi jednodušší, ale vlčáci se jí dobře zhostili. I když ji nestačili vyluštit, tak alespoň ukázali, že dokáží spolupracovat a táhnout za jeden provaz. V přestávkách jsme si zamotávali ruce při vázání uzlů a po cestě jsme rozpoznávali stromy. Podívali jsme se do jednoho bezpečného vojenského bunkru a řekli jsme si něco o jejich historii a účelu. Na středisko jsme se dostali okolo páté odpoledne a před večeří jsme se ještě trochu ochladili vodní hrou. Neděle byla více odpočinková. Po ranní hygieně a snídani, jsme se přesunuli kousek za středisko, kde si vlčáci vyzkoušeli střelbu z luku. Jelikož jsme byli na louce za panelovým domem, tak jsme střelbu ze vzduchové pistole zaměnili za střelbu z kuličkové pistole. Dětem se vedlo při obojím a když by bylo potřeba, dokázali by si poradit, jak se srnkou tak i se zombie. Po obědě jsme po sobě klubovnu vrátili do původního stavu a vyzkoušeli si rozžehnout jiskru na březové kůře. Děti zjistili, že lehká teorie chce dobrou praxi a že březová kůra je dobrým pomocníkem a neměla by chybět v našich KPZkách. 

Zapsal: Jára

Výprava světlušek do Liběchova

Ve středu 22.7.2020 jsme vyrazili směr Želízy. Výpravy se zúčastnily světlušky Pískle, Zlatovláska, Terezka, Raketka a Anička, ke kterým se přidal Filípek a Lidunka od Jáji, která jela spolu s Veverkou, Žabkou a Zuzkou. Šli jsme stezkou Václava Levého, kdy jsme nejprve došli ke kapli sv. Máří Magdaleny. Tam jsme se občerstvili a dali kytičku, protože měla dnešní den svátek. Po cestě Jája s Veverkou a Zuzkou seznamovaly světlušky s kytičkami a stromy a Žabka zkoušela budoucí skautky, tj. Pískle, Zlatovlásku a Raketku z nováčkovské zkoušky. Pak jsme došli k pískovcovým skalám, do kterých sochař Václav Levý vytesal téměř před 200 lety Čertovy hlavy, jejichž tváře jsou vysoké cca 9 metrů. Tady jsme se zastavili na delší dobu, kde jsme světluškám dali za úkol zjistit na základě větviček či stonků kytičky, obilí, keřů a stromů (čekanka, pšenice, ječmen, oves, borovice, akát, dub, borůvčí,….).  Následně jsme došli k pískovcové skále zvané Had, ve které je vytesán reliéf hada přeťatého sekerou a také jsme viděli vytesanou tvář Sfingy do skály. Pokračovali jsme dál, kde na bezpečném místě na štěrkové cestě mimo les učila Žabka světlušky zapálit sirku, aniž by se popálily a každý si vyzkoušel zapálit mokrou březovou kůru a přesvědčit se, že hoří. Po cestě a v lese jsme hráli různé hry a všichni jsme si také vyzkoušeli nosítka pro raněné. 

Zapsala: Veverka

Foto na http://skautmelnik.rajce.idnes.cz/

Přespání vlčat v klubovně

Třetí letní akce je za námi. Uff, i tentokrát jsme se opravdu nenudili. V pátek 17.7.2020 jsme se opět sešli ráno na osmou hodinu před klubovnou, abychom si uložili věci na spaní a odešli na autobusové nádraží. Sešel se tam Koumák s Járou a s vlčaty Tomášem, Liamem, Járou, Nitkou, Bertem, Ouškem a Markem. Na něm jsme nastoupili do autobusu, který nás odvezl do Obce Zakšín. Zakšín je malá obec u Dubé a v jeho okolí je několik míst, které jsme šli ihned prozkoumávat. Prvním, dlouhým a opravdu náročným kopcem, který vedl po červené značce, jsme se dostali ke zřícenině hradu Pustý Zámek. Kousek od něj, jsme se pokochali nádhernou vyhlídkou. Ta toho dne nebyla poslední. Po pár kilometrech jsme se dokodrcali na vrcholek kopce Nedvězí, který se tyčí, se svou výškou 458 m n. m., do okolí. Z něj byl nádherný dohled na Říp, Bezděs a s pomocí dalekohledu, až na Ještěd, Vrátenskou a bukovou horu. Děti si vyzkoušely pomocí kompasu orientační smysl, a určovaly viditelné body v krajině. Při cestě na Nedvězí, jsme si několikrát udělali pauzu, při které jsme si každého prověřili ze znalosti stromů, a pokoušeli se hledat život na lesní půdě s pomocí lupy. Děti ihned zjistily, že lupa při slunci dokáže nejen zvětšovat, ale i vytvořit podmínky pro oheň. Slíbili jsme si, že tento pokus si ukážeme na vhodném místě a ve správný čas, až se budeme zdokonalovat v dovednosti rozdělávání ohně na několik způsobů. Z Nedvězí, po krátké pauze a pózování před fotoaparáty, jsme došli opět do obce Střezivojice a vyčkali na autobus, který nás odvezl skoro až na středisko. Vlčata nás i dnes vedla podle námi určených místopisných bodů a bez bloudění jsme v pátek nachodili 8 kilometrů. Sbírali jsme po cestě odpadky a naplnili s nimi velkou igelitovou tašku. Tyto odpadky jsme po cestě důkladně vytřídili do kontejnerů na tříděný odpad a příště si připomeneme, jak dlouho trvá, než se různé odpady v přírodě rozloží. Páteční den jsme na středisku zakončili večeří a kinematografií s filmem Jurský park 3. Ráno nás opustil Jarda a vystřídali ho Zuzka Jenerálová, která vypomáhá Veverce se světluškami a Klubko, otec našeho vlčáka a bývalý skaut, který nám vždy rád pomáhá. Děti se ráno po snídani zapojily hned do několika aktivit. Pekly se perníčky, batikovalo se, uklízelo a hrály se hry s meči, šátkovaná a na ocásky. Co by to bylo za akci, když by se děti domů nerozprchly s trochou dávky únavy. Všichni si teď mohou začít léčit puchýře, masírovat lýtka a věnovat se naplno létu, protože si dáme do dalšího setkání malou pauzu.  Další setkání nás bude čekat za čtrnáct dní 1.8.2020, kdy nás bude čekat opět výlet do přírody a přespání na středisku.
S pochvalou všem dětem, které se zúčasnily výletů a her, které s námi prodělaly během července, a s poděkováním všem, kteří při těchto akcích pomáhali, se loučíme a těšíme se do druhé poloviny letního programu.

Zpracoval: Jarda

Foto na http://skautmelnik.rajce.idnes.cz/

Výprava světlušek do Mšena a na horolezeckou stěnu


Ve čtvrtek 16.7.2020 jsme se před devátou hodinou sešli na vlakovém nádraží. Jelikož bylo zamračené nebe a předpověď hlásila déšť, tak se zřejmě sešly pouze nebojácné světlušky. Byla to Pískle, Terka, Anička J. a Zlatovláska. Jako vedoucí s Veverkou jela Jája a vzala své děti Lidunku a Fildu.  Vláčkem jsme dojeli do Mšena, odkud jsme došli ke koupališti, kde se ku podivu nikdo nekoupal a dál jsme šli po žluté značce až jsme došli na naučnou stezku Debř. Jája nás seznamovala se stromy a květinami, abychom je znali a s Veverkou se nováčkové připravovali na nováčkovou zkoušku. Na lavičce v lese jsme se chtěli občerstvit, ale najednou kde se vzalo, tu se vzalo hejno vos. A už jsme pádili do lesa, abychom nedostali žihadlo. Také nám občas po cestě „sprchlo“, ale nám to nevadilo, protože pláštěnky a stromy nás před deštěm chránily. Po cestě v lese jsme například viděli obr muchomůrku, Husův památník, přírodní divadlo Romanov, kde jsme se Veverce a Jáje schovali a nakoukli jsme do dvou jeskyní. Po poledni jsme došli zpět do Mšena do sokolovny, kde jsme zdolávali horolezeckou stěnu. Všichni si lezení vyzkoušeli kromě Veverky, té prý stačí lezení po stromech…..Odpoledne před cestou na vláček jsme se zastavili ve zmrzlinovém ráji, kde nabízeli 36 druhů kopečkových zmrzlin, a to bylo „pošušňání“, například jsme ochutnali zmrzlinu kaktusovou, milkovou, nesquik, granátové jablko apod.

Zapsala: Veverka

Foto na http://skautmelnik.rajce.idnes.cz/

Přespání vlčat na Kokořínsku

Dne 14.7.2020 se sešli u polikliniky Mělník vlčata a to Vojta, Liam, Dan, Matěj, Jára, Nitka a Bert, kde na všechny čekal Koumák. V 10:50 nastoupili do autobusu a v 11:30 se sešli i s Jardou v obci Ráj u Mšena. Z Ráje jsme vyrazili po červené stezce směrem mimo civilizaci. Podívali jsme se na Lakách na koně ve výběhu, řekli jsme si něco málo o tom, proč se nesmí koně krmit, pokud to nemáme dovolené, a co se může stát. Z červené jsme se po chvilce odpojili a pokračovali jsme po lesní stezce až ke skalnímu hradu Konrádov, zvanému Zkamenělý zámek. Po krátké pauze a svačině jsme vyrazili k místu, kde se v roce 1961 zřítil vojenský pilot poručík Josef Pohanka. Jelikož je toto místo vzdáleno od turistické stezky, nezbývalo dětem nic jiného, než zapojit tištěnou i GPS mapu. Našli jsme na místě i nějaké malé zbytky zříceného stíhacího letadla a po chvilkové pauze jsme se odebrali k autu. Z auta jsme si vzali veškerou bagáž potřebnou pro nocování a po pár skocích jsme stáli na tábořišti. Na tábořišti jsme se hned zabydleli. Měli jsme ho celé pro sebe a to nám dávalo prostor pro různé hry. Odlili jsme si sádrovou stopu a hledali poklad zajíce z Konrádova. Nalezením pokladu si děti přišly k sladké odměně, která jim během dvoudenní výpravy doplňovala energii a několika svítícím tyčinkám, které využili při večerní bojovce. Bojovku jsme realizovali chviličku po setmění a po rozdělání malého ohně. Než jsme se uložili do spacáků, rozdělili jsme si noční hlídky. Ty byly, až na jednoho staršího vlčáka, pro děti novinkou, ale zvládli je suprově. Byla to teplá a hvězdami doprovázená noc. Ráno jsme si vše zabalili, poctivě po sobě uklidili a odnesli zpět do auta věci na spaní. Doplnili jsme si vodu na cestu a pokračovali jsme směrem na autobus do obce Střezivojice. Cesta vedla po žlutě značené stezce, která nás provedla po vrstevnici, lemovanou pískovcovými velikány. Jelikož jsme byli na cestě již druhý den, dělali jsme více pauz pro odpočinek. Těsně před Střezivojicemi, jsme si udělali ještě poslední odbočku ke skalním bytům. Na zastávku jsme dorazili s hodinovou rezervou, zhodnotili jsme vše co jsme od odjezdu z Mělníka prožili a vyčkali příjezdu autobusu. Po cestě autobusem byla na dětech znát únava. Ti, kterým se po celé dva dny nezastavila pusa nebo ti co skákali jako na gumě, byli v autobuse mlčky a někteří dokonce usnuli. I tato výprava dopadla dobře. Děti se na autobusovém nádraží přitiskly k rodičům a snad doma naberou sílu na další výpravu.

Zapsal: Jára

Foto na http://skautmelnik.rajce.idnes.cz/

Zahájení letních akcí pro vlčáky

y

V sobotu 11.7.2020 ráno jsme se sešli v 8:00 u klubovny, abychom započali náš první letní program pro letošní rok. Sešli jsme se v počtu sedmi vlčat, tj. Vojta, Marek, Liam, Dan, Matěj, Jára a Nitka, jednoho skauta (Bagr) a dospěláků Koumáka, Šamana, Jardy a hostem nám byla Koumákova přítelkyně Hanča, skautka z Rudné. Odložili jsme si přebytečné věci na středisku a přemístili se směrem na autobusové nádrží, odkud jsme odjeli do Tupadel. Z Tupadel jsme se začali posunovat do lesa, kde jsme opravdu nechali kus energie. Hned první stoupání byl křest, ale děti to jen více nabudilo. Při cestě jsme navštívili reliéf Hada, jeskyni loupežníka Štětky a spoustu menších jeskyní a zákoutí. Zahráli jsme si plno her, jako třeba na ocásky, boj o vlajku, lesní kimovku, nebo jsme stavěli lesní přístřešky. Cestu si děti ohlídaly podle map a naštěstí jsme do cíle došli. První den jsme si dali do nohou celkem 11 kilometrů a na středisku si dali před večeří další hry s ringem a po večeři si pustili krátký dokument o Kokořínsku a dokumentární film „Jednou skautem, navždy skautem“. Vzhledem k tomu, že usnul při promítání pouze jeden z vlčat, nebyla únava tak veliká. Druhý den ráno jsme se šli po snídani podívat do parku Na Polabí k DDM, kde si nováčci vyzkoušeli stavění stanů a starší vlčáci si vše připomněli. Dali jsme si zde ještě klasický i štafetový závod a šli se na středisko naobědvat. Během neděle jsme dále provedli generální úklid klubovny a při vyčkávání na rodiče si před klubovnou povídali o odborkách pro vlčáky. Zahájení bylo pro vlčáky úspěšné a jsou v očekávání na další úterní přespávání na Kokořínsku.

Zapsal: Jára

Foto na http://skautmelnik.rajce.idnes.cz/

Výprava světlušek na Hadík

V úterý 2.7.2020 se ráno sešly světlušky se Žabkou a Veverkou na autobusovém nádraží s plánem, že se pojedeme podívat do přírodní rezervace Úpor, kde se nachází Lužní les a kde se stýká přirozená koryta dvou řek, a to Labe a Vltavy. Ale zjistily jsme, že po vydatném dešti v předchozích dnech je samotná špička soutoku pod vodou a luka v blízkosti jsou mokrá, tak jsme tento výlet „odpískaly“ a naplánovaly výlet na Hadík, kterého se zúčastnila Pískle, Terezka, Anička, Raketka a Klokánek. Po cestě jsme se zastavily v klubovně pro kotlík, koupily polévky a sbíraly kytičky do herbáře (pryskyřník, jetel….). Když jsme došly na Hadík, tak jsme si uvařily polévky v kotlíku. Byly mooooc chutňoučké a všechno se snědlo. Světlušky luštily šifry a nakonec podle buzoly šly hledat poklad. Ani si ho nestačily sníst, když se obloha zatáhla a začalo pršet. Ale to nebyl déšť, nýbrž průtrž mračen a padaly provazce vody. Schovaly jsme se pod strom, ale i přesto jsme byly mokré. Tatínek Písklete zavolal, zda nepotřebujeme pomoci, tak jsme uvolily a nechaly se odvézt do klubovny. Tam jsme se převlékly do suchých žlutých triček a hrály další hry a soutěže, a přitom zopakovaly skautské znalosti. Asi za hodinku vysvitlo sluníčko, světlušky se převlékly do plavek a před klubovnou začala soutěž „přenášení vody“. Všichni jsme se zmáčely, ale teď dobrovolně a užily si všech her. Výprava se nám líbila a již teď se těšíme na další.

                                                                    Zapsala Veverka  

Foto na http://skautmelnik.rajce.idnes.cz/