STĚHOVÁNÍ – S.O.S. 28.8. NEDĚLE

Voláme SOS za účelem pomoci stěhovat skautský materiál a věci z původní klubovny do nových prostor na Neiberku. Kdo má ruce a nohy, je příznivec skautingu a má chuť nám jít pomoci, prosíme přijďte, moc rádi Vás uvidíme a samozřejmě i zaměstnáme. Dopravní prostředky a šikovné ruce vždycky rádi přivítáme!!!!!!!

Sraz v klubovně na ul. Cukrovarská 28.8.2016 v neděli v 10:00 hodin

Skautské vedení

TÁBOR

Letošní tábor mělnických skautů a skautek se konal druhý turnus v měsíci červenci 2016 v údolí Lužnice pod Bechyní, kde skalní masiv obklopující řeku vytváří mimořádně romantická místa. Celotáborová hra pro mladší členy se nazývala „Putování za poznáním pěti kontinenty“ a starší členové měli připravenou hru „Pevnost Boyard“. V sobotu ráno před samotným odjezdem účastníků tábora nás kontrolovali celníci, jestli na cestu máme všichni pas, přičemž když zjistili, že nikdo žádný nemá, tak nás na plánovanou cestu nechtěli pustit. Po útrpných pohledech účastníků nám celníci vydali pasy a my jsme konečně mohli vyrazit na dlouhou čtrnáctidenní pouť. Když jsme dojeli na tábořiště, postavili jsme si podsadové stany, štábák, kuchyň, kruh pod stožárem se státní vlajkou apod. Další den po rozcvičce vlčata vykopala Adélu pro bio odpad, světlušky donesly dřevo z lesa do kuchyně, skautky postavily sušák na prádlo, mladší skauti pomohli vyrobit do kuchyně regály a starší skauti postavili vojenskou sprchu. Roveři a ranger pomáhaly sestavit vojenskou umývárku. Po poledním klidu nás přišel navštívit cestovatel Vilda, který nám řekl, že ztratil cestovní papíry a abychom je šli hledat. Nuž tedy šli jsme je hledat a přitom jsme se dozvěděli, kdo je v jaké expedici, která představovala jeden kontinent – Asii (žlutá barva), Ameriku (červená barva), Austrálii (zelená barva), Evropu (modrá barva) a Afriku (hnědá barva). Poté přišel cestovatel z Turecka, který nám řekl o svém státu různé zajímavosti. Museli jsme nakreslit obrázek charakterizující ten či onen kontinent. Po svačině jsme po družinách naháněli divokého býka, abychom mu sebrali z jeho zad šerpu v barvě jednotlivého kontinentu. Jelikož začalo pršet, hru jsme přerušili a každá skupina musela z deseti slov, které obdržela od vedoucí, složit povídku pro svůj kontinent. Všem se povídky moc povedly. A prší a prší, dáváme sprchu a šupky do spacáku. Druhý den po rozcvičce světlušky a vlčata dohrály hru s býkem. Poté přišel cestovatel z Egypta, který nám sdělil informace o této zemi. Před obědem jsme měli za úkol vyluštit šifru z pyramidy. Mezi tím skauti a skautky postavily tee-pee. Po obídku každá skupina stavěla v lese pyramidu jeden metr vysokou a jeden metr širokou bez jakéhokoliv měření. Současně jsme si vyráběli pohřební masky a k večeru i mumii, kterou nesla každá skupina pohřebním průvodem za faraonem ke své pyramidě, přičemž každá skupina musela předvést pohřební rituál. Po večeři byl táborák. V noci jsme vyrazili do Indie, ale napřed jsme se všichni museli dostat přes indickou celnici, kde byl nějaký divný celník s pomocnicí, který mlel pátý přes devátý. No ale nakonec se nám všem podařilo celnicí projít. Ráno po rozcvičce nás přivítala Indka, která nám rovněž řekla různé zajímavosti o Indii, např. že Indové mají na své státní vlajce mandalu, že se ženy zdobí Bindi (tečka mezi oči) apod. Různé druhy mandal jsme si vybarvili a po sváče zahráli souboj, kdy se dva bojovníci otočeni zády k sobě po třech krocích prudce obrátili proti sobě a museli co nejdříve zasáhnout třemi ranami soupeře. Po poledním klidu jsme si vyzkoušeli sílu rukou, kdy jsme se za pomoci lana dostávali do strmého kopce. Poté jsme vyráběli mandaly z přírodnin. Natty nám pověděla informace o Budhovi, ukázala obrázek a naším úkolem bylo vyrobit z keramické hlíny sošku Budhy. Skauti a skautky si současně zadováděly ve vodě, kdy natahovaly s Vlkem lano přes řeku Lužnici. Před večeří se dozvěděli od Vlka základy horolezectví a ostatní si zasportovali s míčem přes síť. Po večeři byl oheň a zpěv s kytarou. Opět nastal další den a po rozcvičce nás přivítala překrásná Gejša, která nám oznámila, že se nacházíme v Japonsku. Zahráli jsme si zápas Sumo, kde absolutním vítězem se stal Syslík. Po sváče holčiny s Gejšou vyráběly krásně malované kloboučky a kluci čelenky. Přitom nám Gejša rozdala úkol, připravit si každá skupina na večer scénku na určité japonské téma. Celý den jsme jedli všecinko jídlo pouze hůlkami. Docela to šlo, jen ta polévka se musela ke konci srkat. Nemohli jsme se dočkat odpoledne, protože nás čekaly závody dračích lodí. Soutěžili jsme nejprve na lehátkách a pak na člunech. Všem se to moc líbilo. K večeru se opět na hřišti sportovalo. Náhle se přihnalo černo a začala buřina, blesky a voda. Pršelo vydatně. Vzpomněli jsme si na Koumáka, který ten den plnil poslední ze třech úkolů „Tří orlích per“, tj. přežíval sám v lese celých 24 hodin. Snad se dobře „zahrabal“, aby nebyl moc mokrý. V pátek ráno nás probudilo sluníčko a hlavně k našemu překvapení někdo volá „vstávej, vstávej lenochu ospalý, vstávej, vstávej už je den bílý. Dvacet, devatenáct, osmnáct,……“. A kdo myslíte, že to volal – DANNY. Kde se vzal, tu se vzal a na tábořišti se objevil Danny s Cácorkou. Nuž přivítali jsme je, ale rozcvičku nám nikdo neodpustil. Dopolko jsme dohráli scénky a začali hrát hru boj o medvěda. Po obědě při dopoledním klidu si někteří čekatelé na slib dokončovali nováčkovskou zkoušku. Odpolko jsme šli na klestí a skautky a ranger na smůlu a skauti s vlčaty připravovali slibový oheň. Při přípravě na večerní slavnostní slibový oheň zbyla chvilka si odpoledne zahrát na přehazovanou vody v lavorech, kdy jsme se pěkně zmáčeli. Ten den se vrátil ze své poslední zkoušky Koumák, který svojí odvahou 24 hodin nejíst, 24 hodin nemluvit a 24 hodin nebýt viděn, splnil zkoušku „Tři orlí pera“. Blahopřejeme. Přicházel večer a nováčkové připraveni na slib netrpělivě postávali, co je asi u slibového ohně čeká. Setmělo se a my jsme se všichni v tichosti odebrali ke slibovému ohni, kde za úplného ticha mezi nás přišly ohnivci (Skřítek, Opička, Slzička a Lucka) a svými loučemi každý ohnivec ze své strany zapálil slavnostní oheň. Při tomto obřadu ohnivec ze severu říká: „Tajemným klíčem odmykáme brány, přicházím s ohněm ze severní strany“. Ohnivec z jihu: „Já nesu plamen z jižní strany světa, je plný hvězd a žhavých jisker léta“. Ohnivec ze severu: „Na tuhle stranu slunce zapadává, dík za ten oheň, co nám dává“. A ohnivec z východu: „Než znovu ráno na východě slunce vstane, táborák jasný v našem kruhu vzplane“. Následně jsme utvořili kruh přátelství s překříženými rukami a poslali poselství stisknutím ruky, které oběhlo celý kruh. Zazpívali jsme si píseň „Červená se line záře“ a poté v tichosti přicházeli k Veverce a Dannymu jednotlivě složit slib položením prstů ruky na státní vlajku a knihu „Základy junáctví“ všichni, kdož složili nováčkovskou zkoušku a to: Vojta (vlče), Pavel (skaut), Vykřičník (skaut), Skokan (skaut), Dobby (skaut), Kačka (světluška), Nelča (světluška), Eliška (světluška), Terka (skautka), Verča (skautka), Agi (skautska), Borůvka (skautka), Maruška (skautka) a Natty (ranger). Pro tyto osoby byl obřad určitě nezapomenutelný. Následující den, tj. v sobotu, se všichni nějak brzo zbudili. Že by to bylo návštěvou rodičů, kdy byl v tento den vyhlášen „Den otevřených dveří“ pro rodiče a příbuzenstvo???? Během celého dne nás navštívili příbuzní dětí, kteří se chtěli podívat, jak na táboře jejich dítko přežívá. Každá návštěva přivezla nějaké dobrůtky, jako pečené buchty, ovoce, zeleninu, sladkosti a další různé mňamky, přičemž při vstupu do tábořiště stál celník, který tyto věci „zabavoval“ (uklízel do chladné místnosti). Jelikož 4 dětičkám rodiče nemohli přijet, tak jsme je za odměnu svezli na lodích po řece Lužnici a dostali od nás dobrého nanuka. Ten den jsme vyráběli náramky, zazpívali jsme si při kytaře, sportovali a byla volnější zábava. K večeru odjel z tábořiště Danny s Cácorkou. Večer bylo pro skauty a skautky posezení v tee-pee. Odbyla půlnoc a osvítilo se nebe, začala velká buřina a silný déšť. Milan s Matesem hlídali s hlídkou tábor, tedy pozorovali vodu, zda se nezvyšuje hladina řeky a jelikož se napršená voda na tábořišti stále držela, tak kopali odvodňovací rigoly, aby voda nestékala dětem do stanů. S touto činností skončili ve 03:30 hodin. Děkujeme. A je tu neděle. Po rozcvičce nás uvítala bohyně Athén, která nám pověděla zajímavosti o Řecku, seznámila nás s božstvem a řekla pověst o Kyklopovi. Nikdo ani nedutal, jak uměla krásně vyprávět. Pak jsme vyráběli z moduritu postavičku Kyklopa. Odpoledne byla olympiáda v devíti disciplínách a to v záseku sekyrkou, čichání koření, hodu polenem do dálky, hodu oštěpem do dálky, střelbou ze vzduchovky, střelbou z luku, skákáním přes švihadlo, řezáním dřeva a zatloukáním hřebíků. V pondělí nás uvítala krásná cestovatelka v kožíšku, která nám řekla, že se nacházíme na Aljašce a také nám sdělila zajímavé informace o tomto státu, jako že je tam průměrná teplota – 50 °C. Pak následoval převoz vody na saních se psím spřežením, přičemž každá družina si vyrobila oblek pro svého vůdčího psa malamuta. Po převozu vody si skupiny musely vyrýžovat co nejvíce zlata. Odpoledne si dvě skupiny vyzkoušely opičí dráhu, kdy každý jednotlivec musel sjet po lanu nataženém přes řeku Lužnici na druhou stranu, případně doručkovat na druhý břeh a přes úzkou stezku vylézt za pomoci sedáku a lana na skálu, pak dolů, společně se nalodit celá skupina do člunu a přeručkovat sedivší na člunu celou řeku zpět. Jelikož se již stmívalo, další skupiny tuto akci nestihly absolvovat. Večer bylo posezení v tee-pee. V úterý jsme šli na celodenní výlet do Bechyně. Odpoledne přišla cestovatelka z Francie, kdy jsme od ní opět obdrželi zajímavé informace o této zemi. Následně jsme si zahráli hru „Velká cena Bechyně“, která spočívala v tom, že si skupiny vytvořily z krabic formule, vyzdobily je a pak jednotlivci vyjížděli na okruh, přičemž museli po cestě zajet do depa (stan Nevada) a vyměnit gumy, tj. boty. Následující den, tj. ve středu, jsme pokračovali v cestování po Francii, kdy si všechny skupiny zahrály hru „balet“ (prolézání obručí v kruhu) a „módní přehlídku“ (obléci se co nejdříve z přeházeného oblečení). Po sváče následovala hra „Slepý Picasso“, kdy každá skupina vytyčovala z lana čtverec za podmínky, že všichni byli slepí a pouze jedinec viděl, který navigoval ostatní. Odpolko pokračovala pro ostatní skupiny opičí dráha. Večer za mírného deštíku bylo posezení v tee-pee. Dnes večer ve 20:00 hodin rovněž i Slzička dokončila těžkou zkoušku „Tři orlí pera“. Moc gratulujeme. A je tu čtvrtek, kdy nás navštívil Skot a sdělil nám, že se nacházíme ve Velké Británii. Také nám pověděl zajímavosti o tomto státu. Zahráli jsme si hru „Whisky“, ale není to její pití, ale hra spočívá v přetlačování a odpoledne si každá skupina musela po lese hledat skřítky Škrndolína (Vlk – foukací harmonika), Prndolína (Krtek – kytara), Frndolína (Skřítek – cinkající vajíčko) a Drndolína (Natty – bubínek), aby dostala část mapy k pokladu. Každý skřítek se jim po zvolání ozval pouze zvukem a jeden z nich škodil a dal jim schválně špatnou mapu. Přesto se všem podařilo mapu složit. K večeru byla velká hostina, která nám každým rokem ukončuje celotáborovou hru a celý tábor jako takový. Na hostině jsou všemožné dobrůtky a vedoucí vždy trnou strachem, kdo se přeplácá vším možným a komu z toho bude šoufl. Ale světe div se, letos to bylo v poho. Večer pro hladovce byla k mání navíc krupicová kaše. Následující den, tj. pátek, jsme nedočkavě očekávali, protože jsme se měli vydat za pokladem. Každá skupina šla zvlášť, kdy se dostala na palouček zapomnění, kde je čekala víla (Píšťalka). Pak po krátkém odbočení skupiny narazily na velký starý dub, v jehož korunách se nacházel poklad. Jeden člen z každé skupiny musel do sedáku a ostatní ho tažením lana posunovali nahoru do koruny stromu pro poklad, kde čekal Vlk a jistil bezpečnost. Každá skupina si svůj poklad našla. Odpoledne byl slavnostní nástup, kde Veverka ukončila a zhodnotila s ostatními vedoucími tábor a Píšťalka rozdala diplomy za celotáborovou hru, za nejčistější stan, za nejšpinavější stan, za olympijské hry a současně každý obdržel upomínkový předmět a upomínkový list s fotem téměř všech účastníků tábora. Jen škoda, že na upomínkovém listu chybí Ponny, která musela odjet dřív z tábora a Milan, který se staral celých 14 dní o naše bříška a který byl v době focení na nákupu. K večeru jsme složili tee-pee a stany Sahary. V sobotu od samého rána jsme „bourali“ tábor (kuchyň, podstadové stany, zubříky,….) a za pomoci některých rodičů, kteří přijeli až na tábořiště, jsme mohli všechny věci naložit bez problémů do nákladního vozidla. V 11:00 hodin nasedáme do busíku a hurá domů. Tábor skončil, zbylo hodně krásných vzpomínek, na dětech je vidět, že se tábor líbil a již nyní přemýšlíme, kam vyrazíme příští rok.

                                                                          Zpracovala Veverka

Pamětní list

Poděkování + foto

Vedení skautských oddílů děkuje všem rodičům, kteří nám pomohli na Mělníku s nakládkou a vykládkou materiálu potřebného na tábor a současně také moc děkuje rodičům, kteří přijeli za námi na tábor, aby přidali ruce k dílu při nakládání materiálu na vozidlo. Bylo toho hodně a byla to „fuška“. Velice si toho vážíme a ještě jednou děkujeme za pomoc.   

Prosíme, kdo má fotky z tábora a mohl by je poskytnout do alba, zda by se spojil s Veverkou a předal jí je. Děkujeme. 

Fotky z tábora jsou uloženy na webu – viz níže zmiňovaný odkaz. 

Fotky ze skautských akcí

Nově naleznete fotky ze skautských akcí zde: http://skautmelnik.rajce.idnes.cz/

DRUŽINOVKY OD ZÁŘÍ 2015

SVĚTLUŠKY – pravidelně každé úterý od 16 – 18 hod. – vedoucí Píšťalka a Čárka

VLČATA – pravidelně každé úterý od 16 – 18 hod. – vedoucí Veverka 

SKAUTKY – pravidelně každou středu od 16 – 18 hod. – prakt. Ponny, Vlk

SKAUTI – pravidelně každou středu od 16 – 18 hod. – vedoucí Vlk, Šikula

Na schůzku je potřeba mít sebou – KPZ, notýsek, propisku, cestičku světlušek/stezku vlčat/skautskou stezku, přezůvky, uzlovačku

 

SKAUTSKÝ KROJ

Skautský kroj je slavnostní „uniforma“, kterou reprezentujeme naší skautskou organizaci. Používá se na táboře nebo při skautských závodech, setkáních apod. Skautský kroj se skládá ze 3 hlavních součástí a to je košile, šátek a turbánek. V mělnických oddílech je tradice taková, že šátek a vlastnoručně upletený turbánek z kůže dostanou členové až po složení skautského slibu výhradně na táboře. Skautskou košili by měli mít nováčkové zakoupenou do 3 měsíců od vstupu do oddílu. Na košili se našívají nášivky (domovenka, číslo oddílu, název družiny či oddílu aj.), které dostanou členové od vedení oddílů zdarma. Ke skautskému kroji se nosí doplňky nekřiklavých barev,  např. plátěné kalhoty a sukně a to nejlépe v zelené nebo hnědé barvě, můžou se i džíny a dále skautský opasek, skautský klobouk, lodičku aj.

 

Skautská prodejna na internetu + tábornické potřeby

JUN = Haškova 7, Praha 7  – jde o jednu s nejstabilnějších outdoorových prodejen v Praze, kde lze nakoupit různé skautské potřeby a vybavení (košile, spacáky, baterky, ešusy, pohorky, batohy,…). Kontakt www.junshop.cz. Mělničtí skauti mají zákaznickou JUN – kartu, kterou může použít kterýkoli člen naší organizace na nákup věcí z této prodejny. V držení mají tuto kartu Dany a Veverka.

 

Naše mělnické skautské středisko opakovaně nakupuje tábornické potřeby i na web stránkách http://tabornickepotreby.cz/38-spaci-pytle-deky, kde jsme se setkali jenom se samou ochotou a solidním jednáním včetně výhodných nabídek při nákupu tábornických potřeb.   

 

DRUŽINOVÉ SCHŮZKY

Od 8.11.2011 probíhají družinové schůzky konané v úterý a ve středu v nových prostorách budovy ZŠ praktické a speciální v ulici Cukrovarská 2068, Mělník (jednosměrná ulice).  Skautské vedení

Svojsíkův závod